Během čtvrt století se toho stane hodně. Mrkněte na zajímavé události a fakta, které jednotlivé ročníky provázely.

• Od nápadu Romana Čermáka v únoru 1994 k realizaci 1. ročníku závod (6. června) v kulisách staré Prahy to trvalo jen 4 měsíce. Bez kontaktů a zkušeností Roberta Bakaláře by realizace nebyla v tak krátké době možná. To, co tehdy zvládli sami dva, má dnes na starosti celý pořadatelský tým.
• První ročník se neobešel bez nečekaných překvapení:
• Večer před závodem Roman s Robertem při obchůzce trati zjistili, že část Břetislavovy ulice je rozebraná a uprostřed ulice se tyčí vysoká hromada dlažebních kostek. Robertovo rychlé protelefonování se na šéfa stavební čety bylo úspěšné a druhý den byla ulička průjezdná.
• Ačkoliv byla trasa závodu včas označena dopravními značkami pro zákaz vjezdu a parkování, v den závodu byly ulice plné parkujících aut. Narychlo se rozjela akce „Odtahy“. I tady zabodoval Robert a vše se do startu stihlo.
• Během prvního kola závodu se jedna z divaček vrhla na schody a na protest proti závodu si lehla doprostřed trasy. Pořadatelé rychle zasáli a protestující z hrany Zámeckých schodů odvedli před příjezdem závodníků.
• Kvůli závodu se muselo najít takové technické řešení upevnění zábradlí v nejvyšší části Jánského vršku, aby ho bylo možné každý rok vyjmout a po závodě zase bezpečně instalovat zpět.
• Převratná byla myšlenka od prvního ročníku monitorovat závod kamerou. Průkopníkem, který nezapomenutelným způsobem zachytil celou akci, se stal kameraman Martin Vadas. Navíc se premiérový ročník Pražských schodů jako jeden z prvních natáčel kamerou upevněnou na helmě jezdce vepředu i zezadu. Tehdy tuto roli skvěle zvládnul sjezdař Jirka Motl.
• Trasa prvního a druhého ročníku vedla přes atraktivní průjezd Italskou ambasádou, kdy závodníci z úzkého průjezdu vyskakovali přímo do Nerudovy ulice. Před 3. ročníkem pořadatelé zapomněli osobně pozvat nově nastupujícího italského velvyslance na akci. Ten průchod uzavřel a neobměkčily ho ani přímluvy italského jezdce hlavního závodu. Od té doby se trasa jezdí po celých Zámeckých schodech dolů.
• Až na tři ročníky, počasí vždy pořadatelům i závodníkům přálo. Nejhorší daň si počasí vyzvedlo v roce 2008, kdy během závodu přišla toho roku nejhorší bouřka a větrná smršť i kroupy, Schody ze změnily v Mumlavské vodopády. Závod musel být přerušen a o čtvrt hodiny zkrácen. Pořadatelé zavěšeni, vlastními těly zatěžovaly stany, aby neuletěly :)
• Právě pro období tradičního konání závodu Pražské schody (přelom května a června) je typické počasí, kdy je přes den slunečno a velni teplo a k večeru se začnou sbírat mraky a často přijde déšť. Proto je nezapomenutelná věta Roberta Bakaláře z jednoho z ročníků, kdy se nad Hradčanským náměstím nakupila černá mračna, a v dálce hřmělo. Slavný moderátor se obrátil směrem k Arcibiskupskému paláci a zvolal: „Mohl by se za nás arcibiskup přimluvit, aby se nám bouřka vyhnula?“ V tu chvíli uhodil do paláce blesk, ale na závodníky po zbytek dne nekápla ani kapka!
• Robert i Roman měli čich na nadějné závodníky. Pražské schody se staly líhní pozdějších mistrů Evropy, světa i vítězů olympijských her. Patří mezi ně Miguel Martinez, Dario Acquaroli, Roel Paulisen, Jerome Chiotti a další. Na startu se objevilo také mnoho závodníků, kteří později patřili mezi špičku v MTB: Jaroslav Kulhavý, Thomas Frischknecht, Bart Brentiens a další.
• Nejpřekvapivějším vítězem“Schodů“ se v roce 1997 stal český závodník Jan Kotal.
• Na své narozeniny vyhrál Pražské schody v roce 2015 český sympaťák Kristián Hynek.
• V roce 1996 se v rámci Pražských schodů poprvé jel Závod bankovních dealerů. Nebylo výjimkou, že odvážní jezdci z řad veřejnosti zdolávali náročný okruh na kolech bez odpružené vidlice a našel se dokonce účastník v keckách!
• Součástí čtvrtého ročníku „Schodů“ byl dětský závod, který vedl z Nerudovy ulice na Hradčanské náměstí. Vyhrál ho pozdější úspěšný cyklokrosař Ondřej Bambula.
• 1998 procházela Nerudova ulice rozsáhlou rekonstrukcí. Náhradní trasa Pražských schodů vedla toho roku Kunratickým lesem a první přijel do cíle Radim Kořínek.
• Od roku 2016 je součástí Pražských schodů samostatný závod žen. Ve stejném roce byl závod z původní hodiny trvání zkrácen na polovinu.
• Neodmyslitelnou součástí slavnostního vyhlašování Pražských schodů je od prvního ročníku hudba Hradní stráže.

Nerozlučná dvojice zakladatelů Pražských schodů: Roman Čermák a Robert Bakalář, zde na startu v roce 2011

Bouřka v roce 2008

 Miguel Martinez vyhrál Pražské schody celkem 3x, poprvé v roce 2000, ještě neověnčen tituly mistr světa a OH vítěz. Na Schody se rád vracel, zde na fotografii z roku 2006 již v cenném dresu.

Text: Zora Čermáková
Foto: Markéta Navrátilová, Miloš Lubas